Stát se vysokoškolákem

Zejména aktuálním je pro nynější studenty středních odborných škol, obchodních akademií a gymnázií, kteří jsou ve čtvrtém, tedy maturitním ročníku a také pro jejich rodiče. Za velice důležitou volbu je tento moment považován proto, že pokud dosavadní vzdělání neurčilo studentovi jeho definitivní kariérní směřování, vysoká škola ho obvykle jednoznačně určí. Žák již v této životní fázi není dítětem, může se rozhodovat sám za sebe
student s brašnou
a následně za svoje volby nést plnou zodpovědnost. Má pro to jisté předpoklady, k výběru VŠ dochází těsně před složením maturity a vysokoškolákem se žák stává poté, co tuto takzvanou zkoušku dospělosti získá.
Je řada žáků, pro které je 13 let školní docházky víc než dost a rozhodnou se již po střední škole začít vydělávat. Rozhodně to není špatně, pokud se již člověk cítí dostatečně dospěle a kvalifikovaně, je schopen najít si zaměstnání, které ho bude bavit a dokáže si představit, že ho bude vykonávat po celý zbytek života a zároveň ho uživí. Obzvlášť výjimečnou pozici mají absolventi středních odborných učilišť bez maturity. Pokud jsou pracovití a mají šikovné ruce, navíc i zkušenosti ze školních praxí, pak jsou velice poptávanou pracovní silou a jsou schopni sehnat si kvalitní živobytí.
Nicméně pro absolventy obchodních akademií, a ještě více pro gymnazisty, je minimálně žádoucí vysokou školu vystudovat. Jde o školy, které nejsou nijak úzce zaměřeny, právě spíše svoje studenty připravují na VŠ, a pokud gymnazistu nepotká nějaká výjimečně dobrá příležitost, pravděpodobně nenajde adekvátní zaměstnání. Pro studenty gymnázií a části i obchodních akademií je tedy téměř automatické a předpokládatelné, že si na VŠ podají přihlášky. V poslední době ovšem narůstá počet případů, kdy se o studium uchází spousta absolventů středních odborných škol. A ne u všech je to
na místě, neboť spousta z nich měla problémy už na střední, dokonce i základní škole, a nyní se chystají studovat vysokou. Není pro ně ani výjimkou vysoká škola, která minimálně nebo vůbec nesouvisí se zaměřením jejich střední školy. Tito žáci si pak vybírají nenáročnější a potažmo s tím méně kvalitní univerzity.
student s brašnou
Množí se tedy mnoho případů lidí, kteří úspěšně vystudují a získají akademický titul, nejčastěji inženýrský nebo magisterský, který se svou podstatou neliší od ostatních, které získají studenti kvalitnějších univerzit. Budoucí zaměstnavatelé nemají ve zvyku zajímat se o to, na které škole titul získali. Zákonitě tedy i vzniká více univerzit, které se zaměřují na tyto skupiny studentů a nepatří mezi příliš uznávané. Jiné, dříve lepší VŠ, ztrácí kvůli návalu studentů svou prestiž.
Je otázkou, zda je tento postup univerzit i ministerstva školství v tomto ohledu správný. Preferujeme kvantitu před kvalitou? Raději více pracovníků s tituly, kteří pak ani nemusí nacházet uplatnění, nebo kvalifikované a vzdělané absolventy?

Stát se vysokoškolákem
5 (100%)2